Jeden z nejnebezpečnějších požárů vypukl šestého ledna 1961 v dopoledních hodinách. Vznikl v michelské plynárně kde začal hořet plynojem.
Požár vypukl před desátou hodinou dopoledne a zaměstnal pražské hasiče až do večerních hodin. Začal hořet plynojem který byl 84 metrů vysoký a měl přes 50 metrů v průměru. V době požáru v něm bylo 147 tisíc krychlových metrů plynu (k úplnému naplnění chyběly 3000).
Požár zasáhl nejdříve vršek objektu, kde hořely stovky litrů těsnícího oleje. Protože pražský hasičský sbor neměl techniku potřebnou k dosažení 84 metrů ( a nemá ji ostatně dodnes) byl učiněn pokus uhasit plameny pomocí pytlů cementu shazovaných z vrtulníku (byl to nejspíš první pokus využít vrtulník k hasebnímu zásahu v ČSR). Padající pytle ovšem spíše ohrožovaly zasahující hasiče a hasební efekt byl minimální.
Kolem poledne se zřítila kovová konstrukce střechy dovnitř plynojemu, odkud se vyřinulo asi sto tisíc krychlových metrů plynu nad píst a vznikl ohnivý sloup který dosahoval výšky až dvou set metrů.
Vyhořením plynu sice částečně pominulo nebezpečí mohutné exploze, kterému byli vystaveni zasahující hasiči i stovky zvědavých diváků, ale vzňalo se 150 tun těsnícího oleje v jímkách na dně plynojemu. Devíti útočnými proudy hasiči ochlazovali do ruda rozpálené stěny plynojemu. Po jejich částečném ochlazení v nich vyřízli autogenem otvory a jimi pak zahájili vnitřní zásah na vodu a pěnu. V 17 hodin se jim podařilo požár lokalizovat a po sedmé hodině večer zcela uhasit. Po celou dobu zásahu bylo celé okolí evakuováno protože se v něm nachází množství obytných domů.
Příčina požáru měla souvislost s poruchou den předtím, kdy byl zjištěn únik plynu nad střechu plynojemu a nebyl učiněna potřebná opatření k zamezení vzniku požáru.